DEN 2 - 1.7.2024
DEN 2 – ČELO ZÁVODU SE ŘÍDÍ K PRVNÍMU CP
Pondělní ráno započalo pro organizační týmy celkem poklidně, nebo alespoň ve srovnání s předchozími dny plnými předstartovního shonu. Přiznáme se bez mučení, byla to docela příjemná změna, která ovšem nevydržela dlouho. Po kontrole pohybu jednotlivých závodníků na trati jsme začali urychleně balit. Tempo čela závodu je a nejde to říct jinak než šílené. Pokud jsme si v loňském roce říkali, že taková rychlost není možná, nečekali jsme, co přijde letos. Aktuálně je na prvním místě Dan Polman, který a teď se držte, zdolal za 28 hodin přes 380 km extrémního terénu!
Nutno poznamenat, že jsme již zaznamenali i negativní dopady náročnosti závodu na účastníky. Od manželů Bauerových (oba účastníci závodu) jsme dostali zprávu o kolapsu jednoho ze závodníků. Skončil v péči lékařů a aktuálně se mu daří dobře. Tento případ krásně ukazuje na další aspekt Mílí a to ten, že ač se jedná o závod, v některých situacích jde rivalita stranou. S ochotou pomoci druhým mnohdy vyčerpanějším než jsem já sám, se setkáváme velmi často. Sportovní duch se v Mílařích nezapře!
Zároveň máme také první odstoupivší, kteří se rozhodli v závodu nadále nepokračovat. Nejčastějším důvodem ukončení své účasti v závodu je přecenění sil a zjištění, že naše vlastní tělo nás neposlouchá tak, jak bychom si přáli. Na druhou stranu je odstoupivších takto ze začátku ve srovnání s minulým ročníkem naprosté minimum.
Ale vraťme se zpět. Po opuštění Sedlice se organizační i filmový tým rozdělil na dvě skupiny. Skupinu sever vedenou Martinem Šímou a skupinu jih v čele s Janem Kopkou. V následujících dnech tedy můžete očekávat report jak od jižní skupiny, tak od severní. Zároveň se budeme snažit natočit vám to nejzajímavější z každého dne tzv. backstage na naše sociální sítě.
Severní skupina se vydala směr první CP Trenčín. Mezizastávku si udělala v Košicích na okresním úřadě, kde vyzvedla nutná povolení umožňující závodníkům vstup do chráněných oblastí Slovenska. Samozřejmě povolení byla vyřízena již před začátkem závodu. Nicméně asi všichni máme zkušenosti s rychlostí doručovacích služeb zvlášť, když se jedná o „mezistátní“ doručení. Bylo tedy mnohem jednodušší a rychlejší se zastavit v Košicích osobně. Navíc paní úřednice mílařský tým vždy ráda vidí a vlastně se na nás už těší. V podvečer dorazila severní parta nejprve na Hrešnou, kde se vystřídala s partou jižní, která zde kempovala většinu dne. Moc jsme se zde nezdrželi, protože cílem bylo dorazit na západ Slunce na chatu Kráľova studňa na Križné. No západ jsme nestihli, ale cíl jsme dosáhli. I když dostat se do 1 300 m n. m. dodávkou po strop naloženou věcmi nebylo nic jednoduchého. Ještě, že máme zkušeného a odvážného řidiče!
Závěrem si dovolíme menší meteorologické okénko. Pokud sledujete předpověď počasí, měly dnes přijít silné bouřky, déšť a na některých místech dokonce kroupy. Naštěstí předpovědi jsou jen předpovědi. Sice během dne několikrát zapršelo, ale avizované hromy a blesky se neukázaly. Doufejme, že to tak zůstane až do konce závodu!